Článek pro Diu
15. října 2008 v 15:07 | Lucíšek
Ahoj,
tímto se ti mocinky omlouvám že sem zkopírovala nějaké článečky z tvýho blogu.Takže nějaké články ocaď napsala Dia a její blog je : http://zelvy-zelvicky.blog.cz/
Papa a moc se omlouvám :-*
Želví portrét
7. února 2008 v 15:41 | Lucík
|
želvy
Želvu pozná snad úplně každý, ale stejně sem napíšu, jak krunýřaté živočichy poznat!
Želvy patří dostejné skupiny jako hadi nebo ještěrky - tedy mezi plazi. Zažily zrození dinosaurů i jejich vyhynutí a i v té době vypadaly stejně jako dnes.
Krunýř želvy je kostěný. Vznikl srůstem páteře, žeber a kostěných destiček. Na povrchu jsou jednotlivé štítky, které mají charakteristický tvar, zbarvení i velikost. Vpředu je otvor pro přední končetiny a hlavu, vzadu je otvor pro zadní končetiny a ocas.
Krunýř se skládá ze dvou částí - hřbetní a bříšní štít. Hřbetní se nazývá karapax a břišní plastron. Při pohledu zhora není plastron vidět, protože je menší než karapax. Plastron je i plochý oproti karapaxu a mívá méně nápadné zbarvení. Oba štítky jsou po stranách srostlé.
Většina těla je ukryta v krunýři. Nohy, hlava i ocas jsou pokryté kůží, ve které nejsou žádné žlázy a která je kryta drobnějšími šupinkami. Ževla občas vyměňuje pokožku, která se odlupuje po menších kouscích.
Želvy dýchají plícemi stejně jako lidé, ale protože mají nepohyblivý krunýř, tak želva vtahuje a vydouvá kůži na krku - to jsou její dýchací pohyby (často si taky pomáhá pravidelnými pohyby předníma nohama).
Želvy jsou studenokrevné, to znamená, že nemají stále stejnou teplotu těla jako ji máme třeba my. Když je chladno, tělo želvy vystydne a želva se přestane pohybovat a přijímat potravu.
Podle prostředí ve kterém želvy žijí rozlišujeme druhy suchozemské a vodní a typy přechodné.
Suchozemské želvy mají tvrdý a těžký krunýř. Jeho vrchní část bývá vyklenutá, někdy velmi nápadně. Štítky jsou různě zbarvené i tvarované.
Vodní želvy žijí ve sladkých vodách (jezera, řeky) někdy i v mořích.
Přechodný typ želv (želvy bahenní) žije na souši i ve vodě. Často se tyto druhy zdržují v močálech. Tvarem krunýře trochu připomínají vodní, nohama zase suchozemské želvy. Mezi prsty mají plovací blány.
Želvy patří dostejné skupiny jako hadi nebo ještěrky - tedy mezi plazi. Zažily zrození dinosaurů i jejich vyhynutí a i v té době vypadaly stejně jako dnes.
Krunýř želvy je kostěný. Vznikl srůstem páteře, žeber a kostěných destiček. Na povrchu jsou jednotlivé štítky, které mají charakteristický tvar, zbarvení i velikost. Vpředu je otvor pro přední končetiny a hlavu, vzadu je otvor pro zadní končetiny a ocas.
Krunýř se skládá ze dvou částí - hřbetní a bříšní štít. Hřbetní se nazývá karapax a břišní plastron. Při pohledu zhora není plastron vidět, protože je menší než karapax. Plastron je i plochý oproti karapaxu a mívá méně nápadné zbarvení. Oba štítky jsou po stranách srostlé.
Většina těla je ukryta v krunýři. Nohy, hlava i ocas jsou pokryté kůží, ve které nejsou žádné žlázy a která je kryta drobnějšími šupinkami. Ževla občas vyměňuje pokožku, která se odlupuje po menších kouscích.
Želvy dýchají plícemi stejně jako lidé, ale protože mají nepohyblivý krunýř, tak želva vtahuje a vydouvá kůži na krku - to jsou její dýchací pohyby (často si taky pomáhá pravidelnými pohyby předníma nohama).
Želvy jsou studenokrevné, to znamená, že nemají stále stejnou teplotu těla jako ji máme třeba my. Když je chladno, tělo želvy vystydne a želva se přestane pohybovat a přijímat potravu.
Podle prostředí ve kterém želvy žijí rozlišujeme druhy suchozemské a vodní a typy přechodné.
Suchozemské želvy mají tvrdý a těžký krunýř. Jeho vrchní část bývá vyklenutá, někdy velmi nápadně. Štítky jsou různě zbarvené i tvarované.
Vodní želvy žijí ve sladkých vodách (jezera, řeky) někdy i v mořích.
Přechodný typ želv (želvy bahenní) žije na souši i ve vodě. Často se tyto druhy zdržují v močálech. Tvarem krunýře trochu připomínají vodní, nohama zase suchozemské želvy. Mezi prsty mají plovací blány.
Želví krunýř roste do dospělosti želvy a po dospění roste okolo 1 rok/0,5 cm.
Želva bahenní
Želva mořská
Želva suchozemská
Jak loví potravu?
***************************************************************
***************************************************************
Říše: Živočichové ( Animalia )
Kmen: Strunatci ( Chordata )
Podkmen: Obratlovci ( Vertebrata )
Třída: Plazi ( Reptilia )
Řád: Želvy ( Testudines,Chelonia )
Podřád: Skrytohlaví ( Pleurodira ), Skrytohrdlí ( Cryptodira )
Čeleďi: Dlouhokrčkovití ( Chelidae ), Terekovití ( Pelomedusidae )
Čeledi:
Karetkovití ( Carettochelyidae )
Mořské želvy ( Cheloniidae )
Kajmankovití ( Chelydridae )
Dlouhohlávkovití ( Kermatemydidae )
Kožatkovití ( Dermochelyidae )
Klapavkovití ( Kinosternidae )
Hlavcovití ( Platysternidae )
Kožnatkovití ( Trionychidae )
Suchozemské želvy ( Testudinidae )
Sladkovodní želvy ( Emydidae )
Základní dělení želv:
SUCHOZEMSKÉ
Suchozemské želvy mají tlusté nohy, celkově mohutné tělo, vysoce vyklenutý krunýř a na nohou tlusté drápy.
Suchozemské želvy mají tlusté nohy, celkově mohutné tělo, vysoce vyklenutý krunýř a na nohou tlusté drápy.
BAHENNÍ
Bahenní želvy mají na nohách částečně plovací blány.
Stavbou těla tvoří přechod mezi želvami suchozemskými a vodními.
Bahenní želvy mají na nohách částečně plovací blány.
Stavbou těla tvoří přechod mezi želvami suchozemskými a vodními.
VODNÍ
Vodní želvy se od suchozemských liší tím, že mají celkově slabší tělo,
méně vyklenutý krunýř a mezi prsty plovací blány.
Na suchu i ve vodě jsou rychlejší než ostatní typy želv.
Jsou převážně masožravé. Akvárium má celé ploše vodu pouze s ostrůvkem ze skla nebo z korku nad hladinou.
Vodní želvy se od suchozemských liší tím, že mají celkově slabší tělo,
méně vyklenutý krunýř a mezi prsty plovací blány.
Na suchu i ve vodě jsou rychlejší než ostatní typy želv.
Jsou převážně masožravé. Akvárium má celé ploše vodu pouze s ostrůvkem ze skla nebo z korku nad hladinou.
Želví zajímavosti
7. února 2008 v 15:38 | Lucie Langerová
|
želvy
- Sameček nebo samička
O tom, jestli se z vajíčka vyklube sameček nebo samička, tozhoduje teplota. Při okrajivých hodnotách se líhnou samečci, při středních samišky. (Vhodné teploty pro líhně jsou uvedené v čeláku Rozmnnožování) - Mořské želvy jsou rychléMořské želvy cestují na poměrně velké vzdálenosti. Od oblastí, kde si po většinu roku hledají potravu, plavou každoročně do míst, kde na břehu kladou vejce. Urazí tak 2000 až 3000 km. rekord drží kožatka velká, která uplavala 6 800 km.
- Ohrožené druhy
Mnohé druhy želv jsou dnes ohrožené vyhubením. Bez přísné ochrany by nenašly vhodná místa ke kladení vajec nebo by byla vajíčka zničena. Nejhůře je na tom želva angonoka z Madagaskaru - v přírodě jich je jen 100 - 400.
Dospělá želva angonoka
- Kolik kladou želvy vajíček
Všechny želvy se rozmnožují vejci. Mořské druhy jich kladou více (kareta pravá i přes 200 000 tisíc najednou). Některé druhy, např. želva zploštělá, kladou jen jedno nebo dvě vejce.
- Dlouhokrčka australská - kam klade vejce
Jediná želva, která nevylézá při kladení vajec na souš, je dlouhokrčka australská. Snáší je do vhodých děr pod vodou, která později vyschne, takže vyvíjející se zárodky mohou dýchat. - Želvy žijí dlouhoŽelvy jsou dlouhověké. Údaje o jedincích starých přes 200 let jsou zatím nedoložená, ale zcela jistě se samec dnes již vyhynulé želvy Geochelone sumeirei dožil údajně v pařížské zoo Jardin des plantes a je jí dnes okolo 170 let.
- Některé druhy želv jsou velké
Největší želvou je mořská kožatka velká. Její karapax je dlouhý průměrně kolem 1.5 až 1.7 mpři celkové délce kolem 2. a kmotnosti 450 kg. Rekordní samec vážil 961,1 kg.
Kožatka velká
- Želva obrovská
Největší suchozemskou želvou je želva obrovská.. Byl zaznamenán jedinec, který měl krunýř dlouhý 1,4 m a vážil 318 kg.Želva obrovská - Klapavka smrdutá
Nejmenší želvou je severoamerická klapavka smrdutá. Krunýř má dlouhý 7, 6 - 8 cm a váží 0, 23 kg. Své jméno dostala podle páchnosího vyměšku, který vylučuje v přírodě hrozícího nebezpečí. - Hbité nebo pomalé
Želva je symbol pomalého zvířete, to ale platí jen pro suchozemské druhy. Urazí průměrně 200 - 500 m za hodinu. Mořské želvy však jsou hbité - plavou rychlostí až 35 km v hodině. - Želvy mají pevnou tlamku
I když nemají želvy zuby, dokáží ukousnout ostrými okraji zobáku i tvrdou potravu. Kajmanka supí překousne dokonce i kost silnou jako kůstka v lidském prstu. - 23.6.2006 zemřel nejstarší tvor planety
V Austrálii zemřela na selhání srdce želva Harriet. Mimořádnému exempláři želvy sloní bylo 175 let a patřila mezi nejstarší tvory planety. Australské televizi ABC to řekl veterinář John Hangar.
"Dostala akutní infarkt a v klidu v noci odešla," sdělil Hangar. Harriet žila 17 let v queenslandské zoo, kde loni také oslavila své 175. narozeniny.
Někteří lidé se domnívají, že Harriet, která byla dlouho považována mylně za samečka, dovezl z Galapág v roce 1835 přírodovědec Charles Darwin.
Zkouška DNA potvrdila, že se Harriet narodila kolem roku 1830, tedy před Darwinovou návštěvou Galapág v roce 1835. Podrobná studie ale také prokázala, že Harriet patří k druhu želv, který žije na jediném strově a který Darwin nenavštívil.
V době svých posledních narozenin samička vážila 150 kilogramů a měla velikost jídelního stolu. Ošetřovatelé její dlouhověkost přičítali tomu, že želva nemusí řešit žádné problémy.
Želva sloní
